Plomby hrazené pojišťovnou zůstanou i po zákazu amalgámu.
Po zákazu amalgámu v roce 2026 zůstane i dospělým možnost mít zubní plomby plně hrazené ze zdravotního pojištění. Informaci České stomatologické komory (ČSK) dnes na dotaz ČTK potvrdilo ministerstvo zdravotnictví (MZd). V původním návrhu novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, který MZd předložilo v dubnu k připomínkám, se počítalo jen s variantou částečné úhrady, případně čerpání z fondu prevence.
Podle prezidenta České stomatologické komory se dospělo k dohodě, že dospělým bude z pojistného hrazena jednoduchá nevrstvená výplň z fotokompozitu. “V zásadě to vypadá, že se pro pacienty nic nezmění, žádný pacient neodejde s neošetřeným zubem,” řekl Šmucler.
Ministerstvo v novele, kterou chce předložit na jednání vlády v září, počítá s úhradou fotokompozitní výplně. “Vzhledem k postupu zhotovení lze tuto výplň využít zejména u menších kazů s hloubkou do čtyř milimietrů,” sdělil zástupce tiskového mluvčího MZd Jan Řežábek. Ve výjimečných a medicínsky odůvodněných materiálech pojišťovna uhradí i plombu z jiného materiálu.
Lidé si navíc podle Řežábka budou moci nově doplatit rozdíl mezi levnější fotokompozitní výplní, kterou by jim uhradila plně pojišťovna, a kvalitnější bílou plombou vrstvenou nebo z jiných materiálů. Ty si v současné době lidé platí celé, úhrada jen rozdílu není možná. Podle Šmuclerova dřívějšího vyjádření stojí 700 až 3000 korun.
V současné době platí pojišťovny dospělým amalgám, bílé plomby mají hrazené jen děti nebo lidé, kteří mají opravovaný kaz na prvních třech párech zubů.
Reálně ale někteří stomatologové už amalgám nepoužívají a mají jen bílé hrazené výplně. Podle Šmuclera by i bez zákazu, který EU zavádí z ekologických důvodů, metoda sama zanikla kolem roku 2030, protože se jí studenti na fakultách neučí.
Podle původního návrhu novely měl mít pojištěnec nárok na 40 procent ceny bílé plomby, plně hrazené by je měly jen děti nebo dospělí na prvních třech párech zubů. Na zbytek by pacient mohl čerpat ze svého osobního účtu u zdravotní pojišťovny, pokud by například absolvoval prevenci nebo screening, mohl by si nechat výplň proplatit celou. Zavedení tohoto systému na podporu prevence i pro jinou jinak nehrazenou péči zavádí novela i pro další zdravotní péči.
Ročně hradí pojišťovny asi 4,6 milionu plomb, kolik jich ale lidé platí sami, stát neví. Za amalgámovou pojišťovna lékaři zaplatí asi 900 korun. Viceprezident ČSK Robert Houba na dotaz ČTK uvedl, že v zákoně přesná úhrada stanovena nebude, předběžná dohoda je ale zhruba 1600 korun. Podle Šmuclera tak bude nutné, aby zdravotní pojišťovny na stomatologii přidaly více peněz. Loni na ni šlo asi 17 miliard korun, tedy zhruba 1,5 procenta nákladů na zdravotní péči.
Zdroj: ČTK